nejen o tom, co bychom chtěli vědět, ale zatím to jen tušíme

Moje škola samoty - přítelkyně

28. 11. 2009 0:27
Rubrika: Co mě život naučil | Štítky: učebnice

Pro většinu lidí slovo „samota“ je spojeno spíše s negativními pocity. Společností je samota totiž považována často za něco, co vykazuje o našich neúspěších, a i emoce, které často v samotě cítíme, nejsou převážně pozitivní.

 

V mém životě samota má významnou roli. Z počátku jsme nebyli zrovna největší kamarádky. Měla jsem pocit, že mi totiž namlouvá, že jsem málo dobrá, když s ní trávím tolik času. Úspěšní a slavní lidé přece nebývají sami! Myslela jsem si, že mi připomíná, že mě nikdo nemá rád, že nikomu na mě nezáleží, že jsem tu neužitečná,... Opak je však pravdou. A mě trvalo mnoho let než jsem to pochopila.

 

Dnes považuji samotu za svou kamarádku a jednu z mých největších učitelek v mém životě. Dala mi spoustu lekcí, v mnohém mi otevřela oči a spoustě věcí mě naučila – o mě, o Bohu, o životě. To, co mě má učitelka naučila, bych ráda zkusila sepsat do ...řekněme...“učebnice“. Protože s učebnicí se přece jen prochází těmi životními lekcemi lehčeji:o)

 

Možná, že se samotou taky trávíš dost času, možná, že je pro tebe hodně těžkou společnicí a v její přítomnosti ti často krvácí srdce, kanou slzy a život se ti zdá nepřekonatelně těžký... Věř tomu, že v tom nejsi sám! Ráda bych ti nabídla své zkušenosti. A mým velkým přáním je, aby ti aspoň o kousíček odebraly z té tíže, kterou možná v přítomnosti samoty cítíš.

 

Taky je možné, že samota je už tvá dobrá kamarádka. V tom případě doufám, že mé zkušenosti ti snad jen pomohou uvědomit si, jaké je to požehnání a věř, že pokud se taky budeš chtít podělit o své zkušenosti, moc ráda je uslyším. Moc ráda se dozvím třeba o tvých lekcích a můžeme tak navzájem obohatit jeden druhého. Vždyť to je to krásné na tomto světě. Že nejsme v něm sami – že můžeme sdílet:o)

 

Ráda bych, aby tato „učebnice“ byla nejen o tom, jak se spřátelit se samotou, ale také o tom, jak se učit milovat život a jak přežít oblačno duše a opět najít slunce.

 

Ale nemysli si – nebude to učebnice žádného mudrce, profesora, vševěda,...věz, že je to práce studenta, který se učí žít stejně tak jako ty, je v prvních ročnících, na mnohé věci nezná odpověď, ale rád by byl kolegiální, má rád spolupráci a klidně tě něco nechá opsat – vždyť ve škole života se to smí;o)

 

V modlitbě za všechny (vás mé přátele, kamarády, známe i neznámé), kteří prožíváte v životě těžké chvíle

 

....já:o)

 

 

p.s. mezi jednotlivými lekcemi naleznete také „Tipy“ – to jsou nápady, které můžete ozkoušet v každodenním životě – já nebo mí přátelé jsme je ozkoušeli a nějak nám na té cestě životem pomohli

Sdílet

Komentáře

dadinka Moc pěkné. Taky začínám mít samotu pomalu ráda...minimálně někdy je úžasná.

katerzina Jsem zvědavá, co na mě v téhle zvláštní učebnici vykoukne:) Nemůžu říct, že by mě o samotě bylo vždycky fajn, ale jsou chvíle, kdy být o samotě je moc dobrý...

evulka Jee, to vyzera dobre :-) Mam rada samotu...vacsinou viac ako spolocnost ludi, ktorych v podstate nezaujimam, a niekedy aj viac ako spolocnost kamaratov. Je dolezita...suhlasim s tebou :-)

MTCH Tak na tohle se těším, samota mě provází, někdy chtěna, často nechtěna a udělat si z ní přítele je sice těžké, ale stojí to za to. :-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio